Hasiči riskují své životy, aby ochránili ty naše. Aby dokázali obstát i v těch nejnáročnějších situacích, potřebují pravidelně trénovat. A k tomu často nestačí jen standardní cvičiště. Velmi cenné jsou pro ně i opuštěné a chátrající objekty, kde si mohou vyzkoušet reálné podmínky zásahu. A právě tady přichází ke slovu brownfieldy.

Bývalé továrny, zemědělské areály či kasárna často dlouho čekají na svou druhou šanci. Než se ji podaří najít, mohou být využity i velmi smysluplným způsobem a posloužit jako výcvikové prostory pro různé jednotky hasičů. Pro majitele brownfieldu je to možnost, jak dát objektu dočasnou roli, která má společenský přesah.

Jak takový výcvik na brownfieldu probíhá? Co konkrétně hasiči nacvičují a jaké objekty pro své aktivity hledají? O tom jsme hovořili s kapitánem Pavlem Smejkalem z Hasičského záchranného sboru České republiky.  

Čím je pro vás výcvik v opuštěných objektech či areálech důležitý?

Cvičení v reálném prostředí je pro nás nenahraditelné. Každý objekt je jiný, a právě v tom je jeho hodnota. Učíme se reagovat na nečekané situace, které na nás při ostrém zásahu opravdu čekají.

Co konkrétně v terénu nacvičujete?

Záleží na typu objektu a možnostech jeho demolice. Pokud demolice možná není, dají se cvičit například stabilizace staticky narušených budov nebo lezecké výcviky tam, kde je budova vyšší a složitější. V případě, že objekt demolici umožňuje, tak se postupně ubourává a cvičí se jednak samotné bourání, tak i vyhledávání osob v sutinách s využitím echolokačních přístrojů nebo speciálně vycvičených psů. Trénujeme samozřejmě také vyprošťování osob ze sutin za pomoci speciální techniky.

Způsobí výcvik nějakou zátěž pro okolí brownfieldu, například v podobě hluku, prašnosti nebo zvýšení dopravy?

Záleží na typu výcviku, kterou pro daný brownfield zvolíme. Nejedná se však v žádném případě o měsíce trvající činnost. Výcvik obvykle trvá jeden až tři dny, někdy i v noci, a koná se několikrát do roka. V tu dobu je na místě zvýšený pohyb hasičů, psovodů a samozřejmě i s tím související techniky. V případě, že se jedná o odlehlejší brownfield, který má i nějaké volné prostranství, tak si postavíme stany a během třeba tří dnů jsme tam trvale.

Jak bude lokalita po ukončení výcviku vypadat? Ušetříte majiteli brownfieldu nějaké náklady na demolici objektu, kterou by později stejně prováděl?

Pokud by se odehrávala lezecká činnost nebo stabilizace objektů, tak budovy zůstanou v podstatě ve stejném stavu jako předtím. V případě, že je možná demolice, záleží na domluvě s majitelem. Někdo chce objekt nechat tak jak je, protože za měsíc stejně přijde demoliční firma. Pokud demolice možná je, můžeme objekt upravit do podoby sutin. Pakliže je i poté objekt na delší dobu opuštěný, můžeme si v suti vytvořit úkryty a cvičit zde kynology v pachové činnosti. Dá se tedy teoreticky říci, že pokud majiteli nezáleží na čase, jsme schopni objekt využívat vždy po nějakých úpravách třeba deset i více let.

Je potřeba nějaké povolení či ohlášení, které vlastník lokality musí zajistit? Například povolení stavebního úřadu, že se v objektu bude v rámci výcviku bourat a podobně?

Ano, jedná se o výcvik, a ne o ostrý zásah. V takovém případě konáme v souladu s platnými zákony a je potřeba mít povolení k demolici.

Jaký typ objektu ideálně k výcviku hledáte? Máte na brownfield nějaké specifické požadavky?

Jestliže se jedná o objekt, který není určen k demolici, může být umístěný i v zástavbě. Při těchto činnostech neděláme zbytečný nadměrný hluk. Pro objekty určené k demolici je optimální poloha na okraji měst a obcí. Objekt by měl být větší, to znamená alespoň 100 m², a mít minimálně jedno patro, ideálně více. Vítáme, pokud má kolem i nějaká volná prostranství nebo oplocení.

Můžete jmenovat nějaké konkrétní příklady objektů a obcí, kde už výcvik v nevyužité budově či areálu probíhal?

Ano, v posledních letech to byla například bývalá průmyslová hala v Kaznějově na Plzeňsku, kde byl rozlehlý areál s několika patrovými budovami. Dále třeba Svébořice u Mimoně, kde jsme cvičili v bývalé ubytovně pro ruskou okupační armádus jednopatrovými budovami o velikosti asi 50 krát 10 metrů. A rád bych zmínil také bývalý důl 9. květen u Karviné, kde jsme měli k dispozici pětipatrovou budovu s výměrou asi 300 na 50 metrů.

Jak se zapojit a nabídnout brownfield hasičům

Vlastníte objekt nebo areál, který je momentálně nevyužívaný, a domníváte se, že by mohl posloužit pro výcvik hasičů? Dejte nám o něm vědět a kontaktujte Hasičský záchranný sbor České republiky na níže uvedených kontaktech.

kpt. Mgr. Pavel Smejkal, tel.: 950 819 870, mob.: 778 442 403, pavel.smejkal@hzscr.cz

Chcete se dozvědět ještě víc o práci hasičů a průběhu jejich výcviku? Podívejte se na reportáž České televize, která zachytila květnový výcvik kynologů v Ralsku. Další informace o činnosti HZS najdete také na webu pozary.cz.

Fotografie: HZS ČR